Vyberte si téma, které Vás zajímá a objednejte pravidelný e-mail s novinkami ze Zpravodaje.

Objednat









120. let od dokončení velké opravy Karlova mostu

Martin Rozhoň - 4/10/2012 17:00 - Články

Většina si to asi ani neuvědomí, ale toto výročí budeme slavit již 19. listopadu 2012.

medaile | Karlův most | 19.století | Pátek | Abraham | Chaura

Při největší povodni na Vltavě v novodobé historii vrcholící v Praze ve dnech 2.- 5. května 1890 byl 4. května silně poškozen a místy i stržen historický Karlův most spojující v Praze staletí Staré Město a Malou Stranu. Jaké katastrofální následky měla tato povodeň na Karlův most nejlépe vypovídá dobová fotografie.

Poškozený Karlův most po povodni (foto z archivu MHMP)


Dle průzkumu proběhlého po opadnutí povodně bylo zjištěno, že ke zřícení mostu došlo kombinací hned několika důvodů, z nichž nejvážnějším bylo mělké založení původních pilířů a s tím související podemletí základů proudy vody, které podplouvaly mohutnou hráz z naplaveného dříví, lomily se o pilíř a ve vírech se točily.
Bylo navrhnuto několik plánů oprav od značně destruktivních např. od Ing. J. Kruise za použití masy betonu a změnou na pouhé dva mostní oblouky až po umírněnější řešení beroucí ohledy i na historické hledisko a původní členění mostu (architekti Josef Mocker a Josef Hlávka). Tato nakonec vítězná varianta počítala s použitím žuly na podvodní části mostu a kvalitního pískovce na nadvodní část.

Dle návrhu architekta prof. Alberta Velflíka byly vytvořeny kesony, které měly sloužit k bezpečnému ukotvení opravených mostních pilířů. Zakázku na opravu mostu získala budapešťská firma G. Gregersen, a. s. , jejíž rozpočet na opravu byl mimo jiné také nejvýhodnější a firma se těšila dobré mezinárodní pověsti. S opravou firma započala 14. června 1891.
Stavba probíhala poměrně rychle a proto se již 14. listopadu 1892 sešla kolaudační komise a dne 19. listopadu 1892 byl most slavnostně znovuotevřen pro veřejnost. Celá tato událost je významná nejen z historického, ale i z numismatického hlediska. Na paměť těchto událostí bylo raženo soukromníky několik pamětních medailí a žetonů.

 

Zatím jsou mi známy tři různé ražby, které dále existují ve více variantách jak kovu či tvaru střížku, tak jazykem použitým pro text na ražbách.


1/ Medaile průměru 41mm, jejímž autorem je rytec a medailér Karel Pátek (1856–1910). Doložena je ve zlatě, stříbře, mědi (nepotvrzená je zatím varianta z cínu).
(Fotografie převzatá z katalogu k výstavě Česká medaile 19. století)

 


2/ Medaile průměru 25mm s raženým ouškem (rozměr bez ouška), jejímž autorem je rytec a medailér Karel Pátek (1856–1910). Doložena je ve stříbře a byla ražena ve variantách jak pouze s českými opisy tak i pouze s německými. ( Foto sbírka autora)

 


3/ Pamětní žeton(medaile) průměru 30mm dle návrhu numismatika Františka Rudolfa Chaury (1841–1910), jejímž autorem je rytec a medailér Karel Abraham (1866–1899). Letopočet 1357 na aversu označuje rok kdy bylo započato se stavbou Karlova mostu. Doložena je ve stříbře i mědi a byla ražena také ve variantách jako klipa. (Foto sbírka autora)

 

Všechny tři medaile tak i po mnoha letech krásně připomínají událost, pro kterou byly zhotoveny a zároveň dokumentují zručnost medailérů z konce 19. století.




Diskuze k článku


Tento článek nemá žádné komentáře.


Přidat příspěvek do diskuse


Captcha  *