Vyberte si téma, které Vás zajímá a objednejte pravidelný e-mail s novinkami ze Zpravodaje.

Objednat









Ceny našich mincí včera a dnes…

Martin Rozhoň - 10/12/2012 11:00 - Články

Velmi často sběratelé naříkají, jak dříve byly mince levné, dobře se sbíralo a naopak, jak je dnes vše předražené. Ale je to opravdu tak?  A co se změnilo? Pokusím se o srovnání malým výletem do minulosti.

Chaura | mince | ceny

Podívejme se na ceny numismatického materiálu u nás z let 1914, 1930 a ceny současné. Pro staré ceny použiji údaje z ceníků vydaných Karlem Chaurou, které rámcově ukazují cenové relace na trhu. Pro naše srovnání nebude snad podstatné, že Chaurovy pevné prodejní ceny budou pravděpodobně mírně vyšší než byl cenový průměr na celém sběratelském trhu. Vybrat se pokusím relativně běžněji se vyskytující ražby, jak ty levnější, tak vždy několik lepších mincí.

Jak ale srovnávat ceny z velmi rozdílných období? Jedna z možností by byla skrze cenu zlata, ale u něj docházelo vždy k výkyvům a v posledních několika letech to platí dvojnásob. Pro lepší srovnání s tehdejší realitou uvedu  proto dobové ceny některých běžných spotřebních výrobků a údaje o výši výdělku lidí v různých profesích. Ceny výrobků v obchodech a platy lidí dnes zná rámcově  asi každý, takže ty již uvádět nebudu.

 

Začněme tedy rokem 1914, kdy bylo možné zakoupit třeba následující:

Denár Boleslava I., Fiala č.64 za 30,- korun
Denár Boleslava II., typ  OMERIZ.PRAGA za 12,- korun
Denár Boleslava II., Fiala č.171 za 30,- korun
Denár Břetislava II., Fiala č.1170 za 80 haléřů
Pražský groš Václava II., typ malý lev nebo typ obrácené Z, kus za 1,50 koruny
Pražský groš Václava II., běžný typ pěkný kus za 1,- korunu, horší kus za 70 haléřů
Parvus Václava II., kus za 2,- koruny
Pražský groš Jana Lucemburského, běžný typ pěkný kus za 70 haléřů, průměrný kus za 50 haléřů
Parvus Jana Lucemburského, za 1,- korunu
Florén Jana Lucemburského, za 45,- korun
Dukát Karla IV., velmi pěkný 40,- korun, průměrný 30,- korun
Pražský groš Václava IV., průměrný kus za 50 haléřů
Pražský groš Václava IV., s kontramarkou Řezna za 7,- korun
Pražský groš Jiřího z Poděbrad, průměrný kus za 50 haléřů, velmi pěkný kus 1,- koruna
Pražský groš Vladislava II., průměrný kus za 40 až 50 haléřů, chyboražby kus za 80 haléřů
Pražský groš (šlikovský) Ludvíka I., kus za 12 až 14,- korun
Šlikovský tolar 1526 Ludvíka I., za 15,- korun
Dukát Rudolfa II., Praha Ercker 1584, 1586, 1588, 1594, kus za 17 až 18,- korun
Malý groš Rudolfa II., Praha nebo Kutná Hora 1583 až 1605, kus za 50 haléřů
Tolar Rudolfa II., Kutná Hora Šatný, Herold, Špiess, Enderle dle stavu kus za 6 až 8,- korun
Stavové, pražský nebo kutnohorský 24 krejcar 1619, krásný kus 3,- koruny
FJ I., Příbramský zlatník 1875 krásný za 4,- koruny
FJ I., Kutnohorský 2 zlatník 1887 velmi krásný za 32,- korun
Olomoucký tolar, Karel Lotrinský 1704 až 1707 kus za 5,60 koruny
Olomoucký tolar, W. Schrattenbach 1713 až 1728 kus za 5,60 až 6 korun
Schwarzenberg, tzv. „svatební“ tolar 1696 krásný za 8,- korun
V nabídce je velké množství mincí většiny panovníků u nás a nelze srovnávat všechny mince. Porovnávat církevní ražby, Slezsko nebo rodovky by si jistě zasloužilo samostatné srovnání.

A nyní některé ceny uváděné v období 1913-1914:

Pánský oblek cca od 24,- korun
Dámský kostým 30,- korun
Švýcarské kapesní hodinky 5,- korun
Hodiny kukačky 12,- korun
Dámský zlatý prsten 3,- koruny
Kávomlýnek 3,80 koruny
Pánské ponožky 25 haléřů
Pánská košile 2,40 koruny
1  kg chleba 32 haléřů
1  kg másla 2,50 koruny
1  kg cukru 82 haléřů
1  kg kávy 3,75 koruny
1  kg cukru 82 haléřů
1 litr mléka 30 haléřů
1/2 litr piva 15 haléřů
Jízdenka na tramvaj 28 haléřů

 

Nyní se podíváme na ceny mincí v srpnu roku 1930.

Denár Boleslava I., Fiala č.64 za 100,- korun
Denár Boleslava II., typ  OMERIZ.PRAGA Fiala č.212 za 150,- korun
Denár Břetislava II., Fiala č.1170 za 7,- korun
Pražský groš Václava II., typ malý lev nebo typ obrácené Z, kus za 20 až 25,- korun
Pražský groš Václava II., běžný typ pěkný kus za 10 až 15,- korun
Parvus Václava II., za 20,- korun
Pražský groš Jana Lucemburského, běžný typ pěkný kus za 8 až 10,- korun
Parvus Jana Lucemburského, za 15,- korun
½ groš se lvem Jana Lucemburského, za 200,- korun
Dukát Karla IV., za 700 až  1000,- korun
Pražský groš Václava IV., průměrný kus za 4 až 7,- korun
Pražský groš Václava IV., s kontramarkou Řezna za 150,- korun
(jiné kontramarky 140 až 200 korun kus)
Pražský groš Jiřího z Poděbrad, průměrný kus za 7 až 10,- korun
Pražský groš Vladislava II., průměrný běžný kus za 4 až 7,- korun
Pražský groš (šlikovský) Ludvíka I., kus za 150 až 250,- korun
Šlikovský tolar 1527 Ludvíka I., za 270,- korun
Dukát Rudolfa II., Praha Ercker 1587, 1594, kus za 280,- korun
Malý groš Rudolfa II., Praha nebo Kutná Hora 1583 až 1605, kus 3,- koruny
Tolar Rudolfa II., Praha, Kutná Hora, Jáchymov kus za 80 až 150,- korun
Stavové, pražský nebo kutnohorský 24 krejcar 1619, krásný kus 40,- korun
FJ I., Příbramský zlatník 1875 krásný za 40,- koruny
FJ I., Kutnohorský 2 zlatník 1887 velmi krásný za 360,- korun
Olomoucký tolar, Karel Lotrinský 1704 až 1707 kus za 60 až 65,- korun
Olomoucký tolar, W. Schrattenbach 1712 až 1728 kus za 56 až 80 korun
Schwarzenberg, tzv. „svatební“ tolar 1696 krásný za 65,- korun, po oušku 50,- korun

Platy a ceny v roce 1928
Měsíční plat je uváděn - rolník 550 Kč, dělník 850 Kč, učitel 1100 Kč, vyšší úředník 1550 Kč, inženýr 1750 Kč. Nejlevnější automobil stál 22 000 Kč, 100 kg černého uhlé 4 Kč, vysavač 1500 Kč.

Ceny v roce 1937
1  kg chleba 2,25 koruny
1  kg brambor 50 haléřů
1  kg másla 16,50 koruny
1  litr mléka 1,50 koruny
1  kg cukru (kostkový) 6,35 koruny
1  kg kávy 36 korun
Oběd v restauraci 8,50 korun
Pánský vycházkový oblek 275,- korun
Pánská kožené boty 69 korun
Nájem za 2 pokojový byt 320 korun/měs.
Jízdenka na tramvaj 1,20 koruny
100 km vlakem 24,50 korun
Místní hovor telefonem 60 haléřů
1 litr benzínu 3,10 koruny
Motocykl Jawa 250 za 4990 korun

 

Dnešní ceny zde vybraných běžných i vzácnějších mincí zvolených jako vzorek pro naše srovnání naleznete v mnoha dnešních aukčních katalozích  nebo v nabídkách na internetu (např. zde). 

Jsou dnes tedy všechny mince vzhledem k cenám ostatních věcí v obchodech a platům opravdu o tolik dražší? Nezbývá než si přiznat, že ceny mincí vzhledem k cenám většiny spotřebního zboží a potravin opravdu výrazně rostly. Neplatí to však bezvýhradně, změnil se i poměr cen některých druhů mincí. Nárůst je velmi znatelný u velmi vzácných ražeb, kterých je na trhu přece jenom velmi omezené množství a počet movitých zájemců o ně znatelně roste. Představa, že si z jedné výplaty koupím několik půlgrošů Jana Lucemburského nebo dukát Karla IV., zůstává v realitě  běžného příjmu na úrovni sladkého snu. U běžnějších ražeb je nárůst cen méně bolestivý. Jistě přibylo sběratelů, ale také k nám bylo ze zahraničí dovezeno mnoho ražeb, které se v minulosti dostaly obchodem či jako platidlo mimo naše území. Rostoucí počet sběratelů byl tedy  zvýšenou nabídkou na trhu částečně kompenzován. Také se za posledních 80 let dostalo na trh mnoho nových rozprodaných nálezů mincí. Mnozí z nových sběratelů nesbírají navíc vždy starou bohemiku, ale například mnohem více antické ražby nebo modernu a to stav trhu také částečně ovlivní.

Zajímavý pohled získáme také sledováním relace mezi cenou spotřebního zboží, potravin a mincí. Před sto lety jste si místo kila másla mohli koupit 5 běžnějších pražských grošů Vladislava II. Dnes by to i díky dotacím a tedy deformovným cenám zemědělských výrobků nebyl ani jeden groš. Podobně místo kila cukru jste mohli mít 1 – 2 pražské groše stejného panovníka, dnes by to nestačilo ani na nečitelný pražský groš Václava IV.  A takový Příbramský zlatník Františka Josefa jste si mohli pořídit místo patnácti jízdenek na tramvaj nebo patnácti piv. Z měsíčního platu si prvorepublikový učitel mohl koupit sedm denárů velkého střížku s nápisem OMERIZ, dnes by možná pořídil jeden v horším stavu. A Příbramských zlatníků by si mohl pořídit dokonce dvacet pět! Dnešní učitel by nepořídil ani dva. Nemluvě o dukátu Karla IV. Na ten stačila našemu učiteli jedna měsíční výplata. Dnes by na něj musel střádat celý rok.

Dlouhodobá investice do mincí se tedy, zdá se, většinou vyplácí. To je zřejmé i z následující hypotetické úvahy o vysavači a Kutnohorském dvouzlatníku 1887. Kdyby Vaše babička místo vysavače zakoupila počátkem 30. let minulého století Kutnohorské dvouzlatníky v počtu čtyř kusů, mohli jste místo nefunkčního případně potenciálně nebezpečného přístroje zdědit movitý majetek v ceně menšího automobilu v plné výbavě. Obdobně „výhodně“ by se ostatně daly nakoupit mince i před pouhými dvaceti lety. Například místo tehdy nového výkonného modelu stolního počítače.




Diskuze k článku


Tento článek nemá žádné komentáře.


Přidat příspěvek do diskuse


Captcha  *